Ájurvéda je považována za nejstarší léčebný systém na světě. Ájurvéda je sanskrtské slovo, které můžeme přeložit jako “věda života”. Zrodila se ve starobylé Indii před asi 5000 lety a je často nazývána “matkou všech léčebných systémů”. Její kořeny sahají až do starého védského období. Od té doby byla po tisíce let předávána v ústní formě starými mistry jejich žákům. Většina dnes v západním světe známých přírodních léčebných systému má své kořeny právě v ájurvédě.

Ájurvéda klade velký důraz na prevenci a neustálou podporu zdraví za pomoci vyvážené stravy, pozitivního myšlení, životního stylu atd. Porozumění principům ájurvédy nám umožňuje pochopit přirozené zákony, které pomáhají vytvářet zdravé a vyrovnané tělo, mysl a ducha s přihlédnutím k individuální konstituci člověka, a pochopit jaké změny v životním stylu tento zdravý stav podporují.

Tak jako má každý svou jedinečnou tvář nebo otisky prstů, tak podle ájurvédy má každý i svůj jedinečný energetický vzorec – individuální kombinaci fyzických, mentálních a emočních charakteristik, které tvoří naši konstituci. Tato konstituce je nám dána už při početí velkým počtem faktorů a zůstává nezměněna po celý život. Mnoho faktorů (vnějších i vnitřních), které na nás působí, má tendenci narušovat naši přirozenou rovnováhu – výsledkem je potom naše odchýlení od přirozené vyrovnané konstituce. Těmito faktory mohou být např. emocionální stavy, způsob stravy, roční období, fyzická traumata, zaměstnání, rodina apod. Jestliže jednou poznáme a pochopíme působení těchto faktorů způsobujících nerovnováhu, můžeme určitými způsoby zcela eliminovat nebo alespoň minimalizovat jejich negativní účinky, a obnovit tak naši přirozenou rovnováhu. Rovnováha je naší pravou přirozeností, nerovnováha je narušením této přirozenosti, jinými slovy – nemoc. Rovnováha (zdraví) a nerovnováha (nemoc) jsou v neustále vzájemné interakci. Když porozumíme původu a struktuře nerovnovážného stavu, můžeme obnovit stav rovnovážný – zdraví.

Degenerativní onemocnění páteře (DOP) postihuje značnou část obyvatel naší republiky, u každého druhého Evropana po padesátém roce věku bychom našli na páteři některé známky degenerativního pochodu. Pro neurochirurga se DOP stává „onemocněním“ v pravém slova smyslu tehdy, působí-li dosud bezpříznakově probíhající změny v páteři ohrožení nebo už poškození důležitých nervových tkání, které jsou za normálních okolností v páteři uloženy.

Hlavním úkolem neurochirurga (spinálního chirurga, spondylochirurga) je totiž nedopustit vážné ohrožení nebo dokonce nevratné poškození zmíněné nervové tkáně (tj. míchy a míšních kořenů). Zvláštní pozornost je přitom věnována přímému ohrožení či poškození míchy samotné (na rozdíl od míšních kořenů) ,protože schopnost návratu míšních funkcí při jejím poškození je velmi malá. V tomto ohledu se mícha chová stejně jako mozek.

Pozvolna probíhající DOP může vyústit v poškození míchy, ale daleko častěji se s ohrožením/poškozením míchy setkáváme při úrazech, kdy mechanické a tlakové změny v okolí míchy probíhají velmi rychle (např. střihový mechanizmus poškození míchy u některých zlomenin krční páteře aj.). Centrální nervová tkáň v páteři (mícha) snáší takové rychlé změny (údery, tlaky) velmi špatně a k nevratnému poškození míchy dochází daleko snáze. Přístup lékařů k úrazům páteře bývá proto daleko aktivnější, zdravě agresívnější než u chronických onemocnění, jakým je např. DOP. Úrazové ohrožení / poranění míchy patří k akutním stavům v medicíně a vyžaduje co nejrychlejší vyšetření a odpovídající ošetření v určených zdravotnických zařízeních. Některá základní pravidla, které platí při ošetřování poranění míchy, jako je např. nutnost znehybnění poraněného, včasný transport a další, jsou přehledně zpracována na webových stránkách České spondylochirurgické společnosti s adresou www.spine.cz.

DOP způsobuje častěji ohrožení/poškození míšních kořenů než přímo míchy. Při DOP bývá totiž nejčastěji postižen bederní úsek páteře, kde mícha, díky anatomickému uspořádání lidského těla, uložena není (při postižení krčního nebo hrudního úseku páteře naopak může být mícha ohrožena snadno). DOP bederního úseku tak sotva může způsobit nevratné poškození míšních funkcí, zato může dojít k velmi nepříjemnému, život omezujícímu a vzácněji i život nepřímo ohrožujícímu poškození míšních kořenů, určených pro močové a pohlavní ústrojí. Takový stav se v odborné terminologii nazývá „syndrom kaudy“, projevuje se poruchou močení (sníženou schopností udržet močení, častější nucení na močení nebo úplná zástva močení apod.) a vyžaduje rovněž neodkladnou péči. Ohrožení/poškození míchy a „syndrom kaudy“ jsou tak dva stavy, (které mohou být způsobené DOP a) které vyžadují skutečně neodkladné řešení. Ostatní (i když často velmi nepříjemné, sužujícími bolestmi provázené) stavy, obvykle vyžadují spíše dobrou diagnostickou rozvahu, co nejdůkladnější vyšetření a vyčerpání všech možností léčby. Naprostá většina nemocných s DOP, kteří vyhledají lékaře, se nachází v takovém stavu. Chirurgická možnost léčby u těchto ostatních (sužujících, ale ne-akutních) stavů by neměla být využívána příliš brzy, neodůvodněně a zejména dříve, než byly využity ostatní nechirurgické, méně agresívní způsoby léčby. Znovu se vrá?me k úvodním větám a připomeňme, že DOP je onemocnění, které ve většině případů projeví bolestmi zad (krku, mezi lopatkami, bolestmi hlavy apod.) a které s velkým úspěchem může léčit fyziatr, rehabilitátor, ve vhodných případech chiropraktik a další ne- chirurgičtí odborní lékaři. Rozhodování, zda je stav při DOP již vhodný k chirurgické léčbě, patří samozřejmě lékaři –odborníkovi. Vlastní rozhodnutí podrobit se chirurgické léčbě musí provádět nemocný sám za sebe a nezbytně k němu potřebuje rady lékaře – odborníka (odborná doporučení, poučení, stručná shrnutí dosavadních výsledků zvolného způsobu léčby, pravděpodobnosti a počty možných komplikací aj.). Při DOP se opakovaně setkáváme se situací, že nedostatečně poučený nemocný, trpící sužujícími bolestmi (často ve stavu který by mohl -a tedy měl) být řešen vhodnou ne-chirurgickou metodou), se dožaduje chirurgického řešení. Lékaři mohou pod tlakem nemocného přistoupit k chirurgickému zákroku, výsledek nevhodně načasovaného výkonu ale nemusí být vždy žádoucí.

Změny stavu páteře, vyvolané DOP, ohrožují nervový systém obecně dvěma mechanizmy: 1) dlouhodobě narůstajícím útlakem nervové tkáně (uložené v páteři) postupným zmenšováním (zužováním) jejích přirozených prostor. Nervová tkáň tak nemůže být dostatečně prokrvena a „upozorňuje“ na své nedostatky nejprve obvykle typickou (kořenovou) projekcí bolesti (nezaměňovat za místní bolest, např. bolest zad), později pak ztrátou funkce, např. snížením hybnosti, částečným ochrnutím některých

Setkání. Prosté a nemožné, náhodné a neplánované. Kolik Vás je?
Hodně jsem četl, slyšel, možná dokonce i snil o tom, ale stejně je to nemožné. A všechno, co se nachází za hranicí chápání, znalostí, osobní zkušenosti, ani nemusí existovat, a my tomu řikáme: zázrak, kouzlo, nemožná událost. Jak se dá pojmenovat něco, co se nepoddává logickému nebo vědeckému vysvětlení?
Napravení jakýkoli odchylek od norem správného fungování zdravého organismu, poruchy gomeostáze, pouze přiložením rukou. Potkal jsem jeho. Říká, že využívá energii, kterou dostává od svých předků a prapředků, která se předává z generace na generaci, něčím, co prochází mnou a mimo mně, prostě nevím, kde přesně. Je to dědičné, v mém dlouhém a aktivním životě se takové věci stávali docela zřídka, občas neuvědoměle či vědomě jsem je využíval. Po klinické smrti ke mně přišlo chápání mých schopností. Stovky vylečených pouze za dva roky.
Když se čtou takové věty, co může člověka napadnout? Může to být pravda a nemusí, je to za rámcem textu. Bylo to někdy, s někým, kdysi. Ale tady najednou mámé živého člověka, kterého můžete vzít za ruku (jestli Vám jí samozřejmně podá). A nejdůležitější je, že tato zkušenost se odehravá s Tebou, a ne s Palvem Pawlovičem nebo Johnem Kastanedovičem.
Stařec, za kterého sám sebe začínaš považovat kvůli rozpadavájicím se játrům, chodící jako mořský vlk kvůli artritidě ve všech možných kloubech, šťastný člověk, který nehledě na každodení dávku anabolik, si pamatuje jak správně používat nohy při chůzi, aby nebylo tak bolestné vzpomínat na bezstarostné mládí. Najednou si uvědomí, že svět kolem něj se přestal houpat při přímouměrné chůzi, nýbrž naopak – pohybuje se plynule, přesně jak bylo předepsáno v návodu provozování zařízení jménem tělo. A vše jen kvuli tomu, že jeden člověk na mě položil ruku a jen na něco při tom pomyslel? No jak to teda mám nazývat? Fenoménem, fenomenálním šarlatanstvím nebo božským zázrakem (poslední zní velmi zvláštně z úst člověka, který nevěří ani v čerta ani v ďabla)? Můžete to nazývat jak chcete, ale noha mě nebolí a to je vše.
Na první pohled je to obyčejný člověk. Vzal si nové jmého Krkavec – takto mu rozkázali (duchové, předci?). Vytvořil si stránky v síťi (někteří pokročilí říkají v zaostalým stylu, a jelikož pohyb se nezastavuje ani ne vteřinu, pokročilost je efimerní záležitostí), obsahově informativním hlavně pro ty, kdo se už dostal do senzoro-taktilního styku s ním. V bežném životě se jmenuje Alex, formálně v papírech, který mu vydál socium se jmenuje Alexandr Trajkovič. S okolním světem (zřejmě když bude chtít) komunikuje ve čtyřech jazycích.


Lečí za peníze, ale ne vždy a ne všechny. Od chudých a šedých duchem nic nebere. Pouští se pouze do těch tělesných poruch, ve kterých se vyzná. Žadná hypnóza, očištění čaker, svíček a ikonek. Pouze čistá voda s pražského vodovodu a čistý ručník z hygienických důvodu. Seznam lečených poruch a nemocí mužete najít na jeho strance.
Jestli je zapotřebí - můžete se domluvit se mnou Mgr. Michalem Palechou, celkem svižně mluvím česky, anglicky, ale spíš preferuji ruštinu.
email: palecha@gmail.com
tel. +420 608 926 430 (Praha)